Problémy se sháněním krve pro transfúze může vyřešit výzkum mezinárodního vědeckého týmu z University of Bristol. Podařilo se jim připravit lidské imortalizované erytroblasty, buňky, ze kterých vznikají bezjaderné červené krvinky neschopné buněčného dělení. Jako imortalizované buněčné linie označujeme zmutované buňky vícebuněčných živočichů, které se množí bez omezení. U normálních buněk našich tkání je počet buněčných dělení limitován. Bristolská metoda umožní přípravu červených krvinek ve velkém množství. Nejspíš časem nahradí dárcovský krve, zatím jediný zdroj pro transfúze. Na obrázku vidíme základní krevní buňky na snímku elektronového mikroskopu. Červená krvinka (erythrocyt) leží úplně vlevo, uprostřed krevní destička a vpravo bílá krvinka neboli leukocyt (foto National Cancer Institute v Fredericku, USA, veřejná doména).

Existuje více buněčných linií imortalizovaných buněk. Velmi rozšířené tzv. HeLa buňky je linie lidských rakovinných buněk izolovaných roku 1951 z nádoru děložního hrdla Američanky Henrietty Lacks.

klouda 2.4.2017: Vesmír po desetiletí píše vtipné články na Apríl. Totéž Akademon. Velmi děkuji za vtipnou persifláž.

Pavel Trávník 3.4.2017: Vyšlo to sice o den dřív, ale síla to je.